Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co jsem chtěl napsat o internetu

7. 03. 2016 8:43:34
Svůj první článek věnuji volnému zamyšlení a pohledu na internet, tak jak tento fenomén vnímám svými pocity čtyřicátníka. Volba tématu nepřišla náhodou.

Tento týden jsem měl dva do určité míry podobné zážitky, které mne přinutily k uvedené rekapitulaci. Tím prvním byla online přednáška Davida Kirše na téma Expert economy a tím druhým článek ve Forbesu o youtuberech a vlogerech.

Nejprve se přesunu ale tak 20 let zpátky. Jako studenti univerzity jsme chodili každý pátek večer (vybaveni notnou dávkou jídla a pití) do počítačových školních učeben, přihlašovali se do sítě a klikali na ikonku Netscape Navigator, abychom za chvíli mohli přes Lycos, Infoseek a jiné služby zkusit zadat nějaké slovo, chvíli čekat a potom dostat seznam odkazů. Jeden klik a najednou jsem byl ve Španělsku, četl text ve španělštině a viděl i pár malých barevných fotek, které šly, jak jsem záhy zjistil, stáhnout na disketu, která jich se svojí typickou kapacitou 1,44 MB a velikostí snímků pobrala i pár desítek. V noci na sobotu nebo v sobotu ráno, někdo až v sobotu odpoledne, jsme potom učebny opouštěli a dělali si rezervace na další týden. A tak to šlo pořád. Bylo to něco ohromného spojit se přes počítač se světem. Nikdo ještě netušil, s čím si to, na prozatím především akademické půdě, hraje.

Střih a jsem pár let starší a sedím doma nad 14 palcovým monitorem a pode mnou hučí stolní počítač, opakuji vytočení čísla a stále zoufale čekám, až se připojím pevnou linkou na internet. Bude to ještě pár let trvat než se objeví rychlejší varianty a bezdráty a hlavně se přestane počítat počet minut připojení kvůli účtu od Českého Telekomu. Mobily jsou ještě těžké cihly a umí jenom volat a psát sms. Ale je to doba, kdy si mohu informace hledat už i doma, pravda, často to dělám v práci, kvůli lepší rychlosti, firmy i instituce začínají vytvářet a vylepšovat svoje textové prezentace, stále častěji si člověk může stáhnout třeba i formulář, galérií obrázků, přihlásit se do kurzu nebo si podat inzerát. Kromě obrázků to autoři webů začínají zkoušet s videem. A firmy i jednotlivci postupně objevují kouzlo internetových obchodů, které začínají růst jako houby po dešti a plno jich je nepoctivých, ale ty mizí, jsou tu další a další nové. Sílí Seznam, dává nám katalogy odkazů a ještě netušíme, že se na nás vyřítí Google.

Střih, plynou roky, jsou tu smartphony, rychlé datové služby, připojení k internetu je cenově dostupné každému a mnohé rychlosti ani nedokážeme reálně použít. Být na webu je populární, každý tam chce být. Někdo chce prodávat, někdo kupovat, někdo si jenom povídat. A někdo také vydělávat. Video je všude. Facebook, Twitter či Youtube zná každý. A také už Google.

Střih a jsem o dvacet let starší než ten student ekonomie za začátku. Plno lidí už pochopilo, že internet skrývá obrovský potenciál, jak být slavný, jak být bohatý, jak někomu pomoci, ale bohužel i jak někomu uškodit. A mne se moc líbí, když někdo zažije úspěch tak, že prostě a chytře, často bez potřeby kapitálu a investic do vybavení, tento potenciál využije, odváží se předstoupit před ostatní a nabízí jim své příběhy. A jsou jimi povídání, rady, zážitky, doporučení i kritiky prakticky o čemkoliv. Zejména generace Z určitě ví, o čem mluvím, její mobily už přehrály nespočet videí s jejími oblíbenými idoly. A tito mladí lidé, jejichž kanály s odběry mají desítky miliónů zhlédnutí za měsíc, mají často až na české poměry pohádkové příjmy, které jim z celého srdce přeji. To je závěr k článku ve Forbesu. A když se podívám k nám starším, nebo také jinak rodičům, tak pro nás bude inspirací třeba právě zmiňovaná Expert economy. Nejsem agentem od pana Kirše, nikomu jeho příběh nenutím, ale musím říct, že za celé roky, co internet používám a studuji, ve mne zatím větší dojem žádná jiná věc nezanechala. Je to vlastně také prosté, využít správně toho, co známe, abychom pomohli ostatním. Říkám správně, protože jako charita to myšleno není. Budu nad tím ještě pár dní přemýšlet, než ty oblasti, které se mi do expertní ekonomie už teď hodí, začnu rozpracovávat. Krásné je prostě to, že tím expertem může být každý z nás.

No, a to je vlastně závěr celého článku. Myslím, že jsme se jako lidé naučili postupně internetu rozumět, přijali ho jako součást života, máme s ním malé či velké plány (určitě mne někdo chytí za slovo a řekne, že jsme měl spíše skončit o internetu věcí, ale ať si napíše k tomu třeba zase něco on sám), vyvíjíme se s ním a snad za dalších dvacet let bude moci někdo tento článek doplnit dalšími skvělými etapami, které dosáhl. Já věřím, že ať budeme experti nebo ne (jestli se jím stanu, tak o tom určitě napíši), bude nám internet spíše lepším parťákem než protivným médiem.

Autor: Zdeněk Koptík | pondělí 7.3.2016 8:43 | karma článku: 4.37 | přečteno: 185x

Další články blogera

Zdeněk Koptík

Odpovídáte na pracovní nabídku? 16 tipů a návodů z mé praxe, které Vám pomohou!

Pokud reagujeme písemně na pracovní nabídku, doporučuji dodržovat určitá pravidla, která se mi v praxi osvědčila. Všechny tyto tipy a doporučení jsem pro Vás nyní sepsal do základních 16 bodů a věřím, že Vám pomohou. Zde jsou:

27.3.2017 v 9:00 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 677 | Diskuse

Zdeněk Koptík

3 důvody, proč mileniáni nemají Vaši firmu rádi

Ve světle dnešní doby se stále větší pozornost oprávněně obrací na téma postavení, významu a práce se zástupci generace tzv. mileniánů. Dovolím si volně shrnout obsah a komentovat jeden z nedávno vydaných článků na serveru Inc.

10.3.2017 v 8:30 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 580 | Diskuse

Zdeněk Koptík

21 pravidel života podle Miyamoto Musashi

Dnes jsem objevil celkem zajímavé povídání o japonském samurajovi Miyamoto Musashi, resp. o jeho definici pravidel života a rád by se o ně podělil se všemi, kteří je ještě neznají jako já před dvěma dny...

28.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 499 | Diskuse

Zdeněk Koptík

Přijímací pohovor aneb jak to skutečně funguje (netradiční pohled očima manažera)

Po posledním výběrovém řízení, které jsem prováděl v nedávné době, mne napadlo sepsat několik poznatků, jež mohou pomoci zájemcům při hledání nového zaměstnání. Podíváme se do zákulisí výběrového řízení jinak než tomu běžně bývá.

23.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 936 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Dalibor Zachoval

Novinářští šmokové aneb Vzpoura strojů v EU

Z úrovně současné západoevropské žurnalistiky by měl Orwell radost. Jako prozřetelný spisovatel, nikoliv jako objektivní novinář.

18.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 36.20 | Přečteno: 926 | Diskuse

Pavel Nitka

Ohodnoť si film a nezapomeň, nadávat můžeš, jak je jen libo...

Vždyť máme tu svobodu slova a tak se na nějaké to přirovnání s jakýmkoliv produktem trávení nekouká. A urážky jsou přece v demokracii normální. Proto jsme se přece zbavili té totality, nebo ne?

10.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 17.59 | Přečteno: 594 | Diskuse

Jan Bartoň

Jak se dělá propaganda

Server msn.com dokazuje, že americký prezident Donald Trump a korejský diktátor Kim jsou „z jednoho těsta“. Takto se dělá propaganda.

8.8.2017 v 9:53 | Karma článku: 25.46 | Přečteno: 722 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Kolegyně v ohrožení aneb Skutečný obraz Erdoganova režimu

Neda Aminová je íránská blogerka, novinářka, spisovatelka a obhájkyně práv žen. Poslední jmenovaná aktivita má ovšem v zemi ajatolláhů docela jiný význam než kdekoli na Západě.

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.34 | Přečteno: 673 | Diskuse

Michaela Piontková

Jak můžeš žít bez Instagramu? (A jiných sociálních sítí)

Úplně normálně? V reálném světě? Bez potřeby všechno si nastavovat, abych si to následně vyfotila a někam to pak přidala?

6.8.2017 v 12:15 | Karma článku: 27.58 | Přečteno: 975 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 669

V pracovním životě: profesionál v oboru controllingu a finančního managementu s 20 lety praxe.

 V soukromém životě: poloprofesionální fotograf (domácí zvířata, street foto, krajina, portréty, společenské a rodinné události). Fanoušek do novin, časopisů, nových médií. Sběratel tisku s orientací na 80. léta 20. století.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.