Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Motivační dopis - má v dnešní době ještě svůj smysl?

11. 05. 2016 13:35:57
Praktické pojednání o tom, jak jsem se snažil při hledání nové práce prodat personalistům svůj motivační dopis a jak to celé nakonec dopadlo...

Napsat tento článek jsem se rozhodl po relativně krátké době opakované a vždy dlouhé sérii reakcí na pracovní nabídky a řadě pohovorů ve firmách či personálních agenturách (prosím omluvte nepřesnost při takovém zobecnění názvu).
Do procesu hledání práce jsem vstupoval s názorem, že motivační dopis by měl personalisty přitáhnout jako první z podkladů, které o sobě předkládám. A až potom CV v různých jazykových variacích, fotky, kopie diplomů, výpisy z rejstříku trestů atd. S touto taktikou jsem do boje o hledání nového místa skutečně šel. Připravil jsem si univerzální schéma dopisu, avšak v reakci na každou konkrétní nabídku z něj vždy udělal unikátní sdělení a věcný argument, proč zrovna já jsem ten pravý a proč se má personalista následně zaobírat mým CV. Soubor s motivačním dopisem jsem také zařadil vždy jako první do pořadí seznamu přiložených elektronických dokumentů.
No a potom jsem se nejprve nestačil divit, jak to ve skutečnosti dopadalo, později jsem se již s realitou smířil, motivační dopisy ale i tak nezlomně stále s pílí ještě nějakou dobu psal (změna také přišla) a posílal a nakonec si řekl, že na toto téma udělám článek.
Jaká byla tedy moje konkrétní zkušenost?
Až na některé světlé výjimky neměl nikdo v okamžiku konání schůzky u sebe motivační dopis k dispozici vytištěný, popř. elektronicky otevřený na obrazovce, pokud jej někdo už měl, stejně jej předem nečetl. Nedalo mi to a několikrát jsem se zeptal, většinou v reakci na dotazy typu "Proč jste skončil v té poslední firmě?" nebo "Proč si máme vybrat Vás?" či "Kdy můžete nastoupit?" apod., jestli mají můj motivační dopis (kde všechno bylo řečeno). Odpověď? Záporné kroucení hlavy, udivený výraz, jednoslovné "Ne". Proč, to už jsem se raději neptal.
Když se člověk začte do nabídek práce, žádost o zaslání motivačního dopisu je velmi frekventovaná, proč se s ním tedy ve skutečnosti nepracuje? Během mé praxe jsem vždy kvitoval zájemce o práci v mých týmech, kteří motivační dopis poslali, nějak jsem měl pocit, že to s tou prací myslí vážně a nepatří do té typické skupiny lidí, kteří jen automaticky vkládají svoje CV do fronty mailových adres, které si vytahali ze stránek firem obsazujících volné pozice a v poštovním klientovi klikají myší na Odeslat zatímco na pozadí již mezitím sledují zajímavé video.
Vrátím se zpět zase ke mne. Časem jsem změnil svoji "taktiku" a pokud jsem našel zajímavou pracovní nabídku, nejprve jsem zavolal na číslo v kontaktech (bylo-li uvedeno), ujasnil si, co přesně chtějí za podklady a potom je teprve poslal. Děkuji za upřímnost osob na druhé straně telefonu, protože mi prakticky všichni (ať firmy nebo agentury) na rovinu řekli, že motivační dopis nepotřebují!
Pokud se k článku dostane pravidelný čtenář linkedIn, je mi jasné, že na této platformě je mnohem širší záběr zástupců firem a agentur než jsem mohl poznat, takže někteří rovnou si budou říkat, že takoví nejsou a nechápou, jiní budou brát můj článek jako naprostou blbost a část mne začne v komentářích poučovat o významu motivačního dopisu - díky, nechci, literaturu si najít umím a pár let praxe už mám také za sebou.
A ještě na konec bych doplnil, že můj záběr nebyl jen na české nabídky práce, ale šlo i o přesah do německy mluvících zemí, kde jsem získal naprosto stejné zkušenosti.
Pro úplné doplnění ještě uvedu, že se všechny moje snahy najít místo točily kolem manažerských pozic středního či vyššího managementu.
Závěrem bych proto ze zkušenosti svým "následovníkům" doporučil, aby význam motivačního dopisu nepřeceňovali, že důležité bude, s kým budete mít čest komunikovat, jak padne druhé straně Váš profil v CV do oka a pokud zaujmete, jaké budete mít štěstí v dalších fázích celého výběrového řízení.
Někdy prostě rozhodují úplně jiné věci, než neprůstřelný motivační dopis...

Více na téma personalistika najdete u mne zde: http://www.zdenekkoptik.cz

Autor: Zdeněk Koptík | středa 11.5.2016 13:35 | karma článku: 14.70 | přečteno: 1199x

Další články blogera

Zdeněk Koptík

Odpovídáte na pracovní nabídku? 16 tipů a návodů z mé praxe, které Vám pomohou!

Pokud reagujeme písemně na pracovní nabídku, doporučuji dodržovat určitá pravidla, která se mi v praxi osvědčila. Všechny tyto tipy a doporučení jsem pro Vás nyní sepsal do základních 16 bodů a věřím, že Vám pomohou. Zde jsou:

27.3.2017 v 9:00 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 667 | Diskuse

Zdeněk Koptík

3 důvody, proč mileniáni nemají Vaši firmu rádi

Ve světle dnešní doby se stále větší pozornost oprávněně obrací na téma postavení, významu a práce se zástupci generace tzv. mileniánů. Dovolím si volně shrnout obsah a komentovat jeden z nedávno vydaných článků na serveru Inc.

10.3.2017 v 8:30 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 576 | Diskuse

Zdeněk Koptík

21 pravidel života podle Miyamoto Musashi

Dnes jsem objevil celkem zajímavé povídání o japonském samurajovi Miyamoto Musashi, resp. o jeho definici pravidel života a rád by se o ně podělil se všemi, kteří je ještě neznají jako já před dvěma dny...

28.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 495 | Diskuse

Zdeněk Koptík

Přijímací pohovor aneb jak to skutečně funguje (netradiční pohled očima manažera)

Po posledním výběrovém řízení, které jsem prováděl v nedávné době, mne napadlo sepsat několik poznatků, jež mohou pomoci zájemcům při hledání nového zaměstnání. Podíváme se do zákulisí výběrového řízení jinak než tomu běžně bývá.

23.2.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 911 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hatem Berrezouga

Dialog s "nevěřícím psem", VI. Takíja (taqijja) aneb moderní hon na muslima. Část 1

Muslim v dnešní době prostě nemůže být dobrým člověkem. Pokud jsi muslim, tak jsi buď terorista, anebo potenciální terorista, nacista, anebo v nejlepším případě umírnění či dobrý nacista.

24.6.2017 v 12:46 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 232 |

Karel Stryczek

Na taneční zábavě v Texasu

Byl nám doporučen „super country bar“ někde na hranicích mezi Oklahomou a Texasem. Jeli jsme z města půl hodiny na západ, potom u starého ranče opustili cestu se zpevněným povrchem a zatočili na jih mezi chřestýše do stepi.

24.6.2017 v 9:58 | Karma článku: 14.30 | Přečteno: 277 | Diskuse

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 587 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 157 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 17.87 | Přečteno: 363 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 662

V pracovním životě: profesionál v oboru controllingu a finančního managementu s 20 lety praxe.

 V soukromém životě: poloprofesionální fotograf (domácí zvířata, street foto, krajina, portréty, společenské a rodinné události). Fanoušek do novin, časopisů, nových médií. Sběratel tisku s orientací na 80. léta 20. století.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.